Liturgické texty: 1. čtení: Sk 10,34a. 37-43
2. čtení: Kol 3, 1-4
Evangelium: Jan 20, 1-9
Bratři a sestry, abychom alespoň trochu pochopili Boží lásku k nám lidem, která se realizovala především skrze Ježíšův kříž a vzkříšení povím Vám dnes jeden příběh.
Jeden bohatý muž a jeho syn měli společnou vášeň pro umění. Ve sbírce měli všechny druhy děl – od Picassa po Rafaela. Často vedle sebe sedávali a obdivovali velká umělecká díla. Syn však musel odejít do války. Bojoval statečně a zemřel v jedné bitvě, v níž zachránil jiného vojáka. Otec obdržel tuto zprávu a smrti svého jediného syna hluboce litoval.
O měsíc později, když zbýval přesně jeden měsíc do Vánoc, někdo zaklepal na dveře. Stál v nich mladý muž a v rukou držel objemný balík. Řekl otci: „Pane, vy mě neznáte, ale já jsem ten voják, za něhož váš syn položil život. Toho dne zachránil mnoho životů a právě mě přenášel do bezpečí, když jej do hrudi zasáhla kulka a na místě zemřel. Často hovořil o vás a o vaší lásce k umění.“ Chlapec rozevřel ruce a předal muži balík: „Vím, že to není mnoho. Nejsem velký umělec, ale myslím, že váš syn by byl rád, kdybyste můj dar přijal.“ Otec balík otevřel. Byl v něm synův portrét namalovaný mladým vojákem. S hlubokým obdivem pozoroval, jak voják zachytil osobnost jeho syna. Otce dojal výraz synových očí, až se jeho vlastní zalily slzami. Poděkoval vojákovi za jemnou práci a nabídl mu za portrét peníze. „Ale ne, pane! Nikdy bych nezaplatil, co pro mne udělal váš syn. Je to dárek.“ Otec pověsil portrét nad krb. Pokaždé když přišla návštěva, ukázal hostům nejprve synův portrét a teprve pak svou věhlasnou sbírku. O několik měsíců později otec zemřel a všechna jeho díla šla do dražby. Dostavila se spousta důležitých a vlivných osob a každý doufal, že si ze sbírky odnese slavný obraz. Nad pódiem visel portrét syna. Dražitel zahájil dražbu. „Začneme portrétem syna. Kolik za něj kdo nabídne?“ Nastalo hluboké ticho. Vtom z konce místnosti někdo zakřičel: „Chceme vidět známé malby! Na tento obraz zapomeňte!“ Dražitel se však nepřestal ptát: „Kdo dá kolik za tuto malbu? Sto dolarů? Dvě stě dolarů?“ Ozval se další rozzlobený hlas: „Nepřišli jsme kvůli tomuto obrazu! Přišli jsme si pro van Gogha, Rembrandta…Chceme pořádnou nabídku!“ Dražitel si však vedl svou: „Syn! Syn! Kdo si odnese Syna?“
Nakonec se úplně vzadu v místnosti ozval jeden hlas: „Dám za tu malbu deset dolarů.“ Byl to starý zahradník, který sloužil otci i synu. Jelikož to byl velmi chudý muž, nabídl všechno, co měl. „Deset dolarů! Kdo dá dvacet?“ křičel dražitel. Publikum se rozlítilo. Nechtěli tento obraz. Chtěli takové, které by znamenaly cennou investici do jejich vlastních sbírek. Na závěr dražitel ukončil dražbu: „Jedna, dvě – prodáno za deset dolarů!“ „A teď začněme se sbírkou!“ křičel jeden z účastníků. Dražitel řekl: „Dámy a pánové, velmi lituji, ale dražba je u konce.“
„Ale co bude s malbami?“ zeptali se účastníci dražby. „Lituji,“ odpověděl dražitel. „Když mě oslovili, abych tuto dražbu řídil, sdělili mi tajemství obsažené v závěti majitele. Nesměl jsem jej sdělit až do této vzácné chvíle. Do dražby šla pouze tato malba. Kdo ji koupí, zdědí naprosto všechen majetek tohoto muže včetně slavných obrazů. Muž, který tento obraz koupil, dostane všechno!“ A i my pokud se budeme držet Božího Syna, dostaneme vše.
Amen