Liturgické texty: 1. čtení: 2 Kr 4, 42-44
2. čtení: Ef 4, 1-6
Evangelium: Jan 6, 1-15
Kde nakoupíme chleba? Myslím, že jedna ze stěžejních otázek dnešního evangelia. Představme si tu situaci. Za Ježíšem jde mnohatisícový zástup do míst, kde nejsou žádné obchody a setrvávají s Ježíšem celý den. Blíží se večer, všichni jsou hladoví, šly za Ježíšem spontánně, takže zapomněli na věci denní potřeby.
A co na to Ježíš? Chce, aby učedníci i lid na zázraku rozmožení měl svůj podíl. Proto se ptá: kolik mají peněz a jestli nemá někdo, něco k jídlu. Učedníci spočítají peníze a přihlásí se jim jedem chlapec, který má pět chlebů a dvě ryby. Od toho chlapce je to velká odvaha, protože on má pro sebe dost, ale není dost, ani pro Ježíšovi nejbližší, natož pro ohromný zástup. Ježíš vzdal díky, lámal chleby a ryby a najedli se všichni a ještě zbylo 12 košů zbytků!
Proč tak podrobně vyprávím dnešní evangelijní příběh? Nestalo se nám něco podobného?
Ta první otázka: kde nakoupíme chleba, je otázka asi každého z nás, když se dostaneme do složité situace. Kde seženu novou práci? Kdo pořídím peníze na nutné opravy? Jak zajistím svoji rodinu? Otázky, které asi někdy dostihnou každého z nás a často ve chvíli, kdy se zdá, že pomoc je v nedohlednu. Ono totiž večer v biblickém pojení je míněn dobou, kdy smrt a strach převládá. Dnes si to už nedokážeme dobře uvědomit, ale zkusme se vžít do situace, kde není žádná elektřina, ani petrolejové lampy. Navíc v noci u jezera bývá velmi chladno.
Filip, který jako první poznal tuto hrozivou situaci, obrátil se správně na svého Pána Ježíše Krista. A jak jsme na tom my? S kým nejdříve řešíme své životní trable? Je to s Ježíšem, anebo pomoc hledáme všude jinde a až není kudy kam, až je situace naprosto bezvýchodné, teprve pak se obracíme na Boha a hrozně se divíme, že nezasáhne hned.
Ježíš učedníky vyzval, aby se sami zapojili, dokonce nebyl to Ježíš, který nalezl chlapce s jídlem, ale učedníci. Ano, tak je to správné. Boží pomoc přichází k člověku zvláště tehdy, kdy on o to stojí a do svých problémů se aktivně zapojuje. Bůh totiž chce, aby jeho milost byla v souladu s lidskou spoluprací.
Pak vzal chléb, lámal. Všichni se dosyta najedli a zbylo ještě 12 košů kousků chleba. Bůh, když dává, dává mnohem víc, než očekáváme, ale je to vždy spojen o i s lidskou obětí. Kdyby totiž ten mladík, který měl u sebe pět chlebů a dvě ryby se o ně nerozdělil, potom by nedošlo k velkému rozmnožení chlebů.
A k podobnému je vyzván každý z nás. Můžeme sice prosit Boha o to, či ono, ale pokud do svých proseb nevložíme i oběti, a to i materiální, potom se nemůžeme divit, že se na nás Boží milost a dobrota neprojevuje. Protože pouze ten, kdo je ochotný obětovat něco pro druhé, může být považován za pravého následovníka Krista. Amen