Ježíše Krista krále

Liturgické texty: 1. čtení: 2 Sam 5, 1-3
2. čtení: Kol 1, 12-20
Evangelium: Lk 23, 35-43
Vždy znovu nás asi zarazí, že když slavíme tak veliký svátek Ježíše Krista krále, tak, že čteme při této oslavě ten brutální text o jeho ukřižování, který, právě teď zazněl v evangeliu a možná by bylo dobré, protože ono to má svůj účel, proč právě toto čteme dnes v takovou slavnost, Ježíše Krista krále. A je to proto, že právě na tom kříži se Ježíš naším králem stal. Je to chvíle, kdy od nás vytrhl velmi mocného nepřítele, je to v podstatě jeho výkon královské moci, to jeho chvále, kdy se ujímá lidí. On je král, kterému záleží na těch, kterým má vládnout, to je charakteristika dobrého krále, kteří jsou mu svěřeny a kterým má vládnout. Král se prostě stará a Ježíš se skutečně stará a nikoliv nedělá to jako generál vojska, který stojí někde za frontovou linií, někde v zátiší střel ve velitelském stanu, jako to dělávají generálové dnes, ale On stojí v nejprudším boji, právě v té první linii v čele všech. A to je veliké hrdinství. On sám to řekl, že nikdo nemá větší lásku, než ten, kdo za své přátele položí život. On to dělá. To je jeho královský výkon, On se stará o své svěřené.
Podívejme se ještě jednou na tu situaci, Ježíš tam ve svých nevýslovných mukách visí na kříži a před ním stojí jeho nepřátelé a posmívají se mu. A volají na něj, ať pomůže sám sobě, když je král. To je poslední ďábelské pokušení, kterému je Ježíš vystaven, protože On skutečně sám sobě pomoci mohl. A jak. A kdyby to udělal, tak by neudělal nic jiného, než co všichni pozemští králové vždy dělali, oni totiž bohužel vždy nejprve pomáhali sami sobě, o sebe se starali, což nebylo dobře, své odpůrce likvidovali, protivníky zavírali do žalářů, potencionální protivníky zbavovali zraku, vypichovali jim oči, tak to dělali pozemští králové, oni se o sebe uměli postarat a kdyby to udělal tento král, tak by byl ve stejné linii, jako to dělali všichni, ale Ježíš na jednom místě říká: pozemští králové dávají pocítit svoji moc, ale mezi vámi tomu tak nebude. On jedná jinak, úplně jinak, on je naprosto jiný král. A ačkoliv je Bůh a má božskou moc, tak si nepomůže, On si mohl důrazně pomoci na kříži. On sám přeci řekl v Getsemanské zahradě, znáte ten výrok, že by stačilo, aby řekl svému Otci, aby mu poslal dvanáct legií andělů a to by byl tedy tanec, protože andělé jsou mnohem mocnější a silnější, než lidé, mohl to udělat. Mohl sestoupit z kříže ve vteřině naprosto nezraněn, protože On na to božskou moc má.
Představme si, jak by zatočil s těmi římskými vojáky, kteří stáli kolem kříže a posmívali se mu a hned potom by šel potrestat Piláta, za to, že nevynesl spravedlivý soud. Pak by před sebe nechal předvést velekněze a veleradu, farizee a ty které jej nechali zatknout a vyslýchali, to všechno mohl udělat, bylo by to velmi snadné, vždyť On je král. Vždy jím byl a vždy jím bude, protože Bůh je svrchovaný král nade vším a nikdo mu to nemůže vzít a bible říká, že On se nikoho, ani toho nejsilnějšího nebojí, On je král. Nikdo na tom nemůže nic změnit. A králem by také zůstal, kdyby si pomohl. Jenomže kdyby to udělal, kdyby z toho kříže sestoupil, kdyby si zjednal spravedlnost a právo svojí mocí, tak by nemohl být králem lidských srdcí a duší.
Nikdy by nám, kdyby se za nás neobětoval, kdyby nepodstoupil tu smrt na kříži, tak by nám nezískal možnost nového rozhodnutí. Ano nového rozhodnutí, protože lidstvo se už jednou rozhodlo ve svých prapředcích ve svém praotci a pramáti, už se lidstvo rozhodlo, pod čí moc chce patřit a koho si volí za svého krále, bylo to za úsvitu dějin, jak to popisuje bible. V ráji a vládce lidí, od té doby byl satan. Lidé se pod jeho moc dobrovolně postavili, to bylo jejich rozhodnutí. A to je krutý vládce a otrokář. A jedině Kristus jako mocný bojovník a hrdina, jehož zbraní je kříž a bojem je utrpení, tak mohl člověku, každému člověku vydobýt možnost nového rozhodnutí.
To je důležité, protože, kdyby On se za nás neobětoval, tak už by bylo rozhodnuto a nikdo by to nezměnil. A On za nás zaplatí tu výkupnou oběť a říká, člověče, teď si znovu svobodný. Teď máš možnost nového rozhodnutí. Rozhodni se, proto čteme to evangelium, protože to se stalo na kříži. Tam se stal ten zázrak, ten největší vykoupení lidí. A na kříži se Kristus projevil jako král. Starající se pečující a bránící všechny svoje před tím mocným nepřítelem.
Je zde však pořád ta nutnost rozhodnutí se a ta nutnost se týká každého člověka, protože Ježíše Krista krále je za sebe potřeba přijmout, to je zajímavé. On je králem vesmíru, světa, nikdo mu tu královskou moc ani hodnost nemůže vzít, ale dobrovolně se vzdal své moci v srdci člověka, když mu dal svobodu.
A řekl mu, kdybych ti nedal svobodu, tak bys patřil pod mou královskou moc a niko by se tě neptal, jenomže já ti dávám svobodu a proto to záleží na tobě, ty se teď musíš rozhodnout, můžeš a také musíš, protože svoboda ta sebou vždy nese nutnost rozhodnutí se. Chceš být se mnou?
Ta nutnost rozhodnutí je velmi dobře vidět v tom dnešním evangeliu na těch obou lotrech, kteří byli ukřižováni s Kristem. Jeden se rozhoduje pro Krista a navždy jej přijímá, druhý se postaví mezi jeho nepřátele, tupí ho a navždy jej nepřijímá a odvrací se od něj. Tak tomu bude do skonání věků. Jedni jej za svého krále přijmou a druzí jím pohrdnou. To je svoboda člověka. My nemůžeme vzít Kristovi jeho božství, ale rozhodnutí je na nás, jestli jej přijmou, nebo ne. Ti, co se pro Krista krále rozhodnou a velmi si přeji, abychom to byli my všichni, tak je také zapotřebí, abychom věděli, že budeme muset přejmout i jeho způsob boje se zlem.
A jeho způsob boje spočívá v lásce a oběti, tam všechny ostatní zbraně mlčí, protože v Božím království nejsou jiné zbraně, než oběť a láska. A Ježíš to na sobě velmi dobře ukázal. A také nám ukázal, jaká obrovská moc v té lásce a oběti je, protože nás tím zachránil. Žádné jiné zbraně by to nedokázaly, On to ví, proč my lidé to pořád tak nevíme. Obnovme tedy své rozhodnutí pro Ježíše Krista krále, je to rozhodnutí lidského srdce a nikdo to neudělá za nás. Současně to je věc naší obrovské hrdosti, protože máme takovou svobodu a s takovou úctou se s námi počítá. Udělejme to, dobře uvažme svůj krok a buďme moudří, věřící, spravedliví vůči tomu, který nás zachránil.
Amen