2. neděle adventní

Liturgické texty: 1. čtení: Bar 5, 1-9
2. čtení: Flp 1,4-6, 8-11
Evangelium: Lk 3, 1-6
To dnešní evangelium začíná tak trochu slavnostně, za císaře Tiberia, za vlády Poncia Piláta atd. Boží slovo uslyšel Jan. A mohli bychom si říci, tak proč k tomu evangelista Lukáš dává takto honosný úvod? Proč? Protože, když k někomu promluví Bůh, tak je to vždy velká událost a tak jak Bůh promluvil k Janovi, tak chce promluvit ke každému z nás, protože každého z nás si Bůh při stvoření vybral k tomu, abychom se stali jeho pomocníky.
U nás křesťanů se totiž objevila jedna nepěkná chiméra, že sice spása přišla již na tento svět, že Ježíš za nás umřel na kříži a že to stačí. Že už vše bylo vykonáno a my už nemusíme dělat nic. Jenže i ta Ježíšova výkupná oběť mnoho stála, je psáno, že Ježíš prolil i poslední kapku krve za to, aby každý z nás mohl žít. A my to často bereme tak, že se to už stalo a nemusíme mít na tom již žádný podíl.
A zrovna tak prožíváme i ty svátky vánoční, hlavně aby bylo všeho dost. Hlavně aby bylo pod stromečkem mnoho dárků, a vůbec nám nedochází, že i ty dary nejsou zdarma dané. Zrovna minulý týden jsem byl u jedněch známých a tam jsem byl svědkem toho, že maminka té rodiny si přála nový kávovar. Nechci se vyjadřovat k tomu, jestli jej tak nutně potřebují, nebo ne, ale její desetiletý syn ji na to bezelstně odpověděl, tak napiš Ježíškovi. A ona mu na to odpověděla: ty si myslíš, že Ježíš je milionář? A on ji na to odpověděl, ne milionář, ale miliardář! Ano i takové jsou představy lidí, zvláště pak dětí, že vše je tak nějak samo, že to spadne shůry a nám maximálně stačí si o to napsat.
Ale to je hrubé nepochopení vánoc, protože co slavíme o svátcích vánočních? Že Bůh se stal obyčejným člověkem, aby každého z nás zachránil, pokud o to budeme stát. Pokud se staneme jeho spolupracovníky a to něco stojí. Takže nic není zdarma a blázen není ten, který toto říká i svým dětem, že vánoce slavíme proto, že Bůh se stal člověkem a to je největší dar, který jsme dostali a pokud máme nějaké vánoční dary, tak je to právě proto, že si tuto událost připomínáme a obdarováváme se navzájem právě proto, že když jsme dostali tak velký dar, tak chceme aspoň těm nejbližším něco darovat. Ale blázen je ten, který říká, že ty dárky nám přinesl Ježíšek a to nejlépe komínem, protože je jedno lidové rčení, které platí v každé době, co člověka nic nestojí, tak většinou za nic nestojí.
A víte co je nejhorší, že takto mnoho lidí přistupuje i ke své vlastní spáse. Tak Pane, já vím, že bych měl, ale musí ti stačit, že aspoň párkrát do toho kostela zajdu. Musí ti stačit, že aspoň před těmi vánoci tu zpověď nějak zpytlikuji, no a když je mě nejhůř, tak se třeba něco i pomodlím, ale běda Ti Bože, jestli mě hned nevyslyšíš. Ano, tak jsme se naučili přistupovat k náboženské otázce a pak se pro nás i ty vánoce stali kýčem, kdy stále přemýšlím, že pro toho a toho nic nemám a zapomínám, že člověka dělá to čím je, jaké má vztahy a to jak k Bohu, tak k lidem.
Že zapomíná, proč byl vlastně stvořen, aby se i jeho rukama naplnil plán spásy. A právě o tom je to dnešní evangelium, protože Jan nejenom zaslechl, ale zároveň reagoval. Odchází na poušť, kde chce být se svým Pánem a zároveň říká: připravte cestu Pánu. A to slovo připravte, říká každému z nás mě, tobě i tobě.
Každý z nás se má stát Božím spolupracovníkem, a jestli si někdo myslí, že jeho minimalistické náboženství je pro někoho dobré, tak je vedla, jako jedle. Ano Pán nás k tomu nebude nutit, abychom mu urovnávali stezku, protože vždy respektuje naše svobodné rozhodnutí, ale pak se podobáme tomu, který od svého Pána dostal hřivnu a tu pečlivě zakopal a ještě se chlubí tím, jak byl prozíraví. Jenže pokud si vzpomeneme na to, jak to pokračuje v tom evangeliu, tak tam je potom řečeno: služebníku špatný a líný, pryč ode mě.
Ano ta dnešní neděle nemá být pouze o tom, že si řekneme, jó Jan Křtitel to byl borec, ale že se i my snažíme zachytit ten Boží hlas právě proto, abychom dělali to, co dělal Jan, a to připravovali cestu Pánu. Ano každý podle svých sil a schopností, které od Pána dostal, ale ne abychom podléhali dojmu, že spása již přišla na tento svět a já protože nežiju tak úplně nejhůř, tak musím být spasen.
Takto totiž Bůh nejedná a blázen je ten, který si myslí, že tomu tak je. Takový se totiž podobá tomu, kterému je už vlastně jedno, že vtělené Boží se stalo člověkem, ale že je všude hodně dárků. Kéž bychom právě v těchto dnech nepodléhali tomu, že všechno je a nejlépe zadarmo, ale že bychom chtěli především budovat vztah k Bohu a tím následně i vztah k sobě navzájem a tak nejlépe připravovali cestu Pánu, o které mluví Jan v dnešním evangeliu.
Amen