20. neděle v mezidobí

Liturgické texty: 1. čtení: Jer 38, 4-6. 8-10
2. čtení: Žid 12, 1-4
Evangelium: Lk 12, 49-53
Texty dnešní neděle jsou velmi vážné, protože mluví o rozdělení, o něčem, co je velmi nepříjemné. Vždyť znáte to, říká se: v jednotě je síla. A každý z nás asi cítí, jak je důležité být jednotní, asi znáte s dějepisu ten obraz tří Svatoplukových prutů, a tady se mluví o rozdělení. A to je pro nás křesťany něco těžko přijatelné a možná nás to i v evangeliu překvapuje, že tam takový text vůbec je.
Tentýž Ježíš, který chce pro každého dobro, tak najednou mluví o rozdělení. Co to tedy vlastně znamená? Ta Ježíšova řeč vychází z poznání, které máme a ze stavu světa, který známe. A v tomto světě je obrovské rozdělení, protože v tomto světě se liší a odděluje dobro od zla. A to je samozřejmě správně. Odděluje se zde láska od nenávisti. Pravda od lži. A kdo by chtěl spojit tyto nespojitelné dvojce, jako je pravda a lež, láska a nenávist, dobro a zlo, tak se snaží spojit nespojitelné. Snaží se spojit oheň a vodu, to nejde. A Ježíš svým vystoupením popisuje a zvýrazňuje tento rozpor. Staví nám ho před oči, ukazuje nám ho a v blízkosti Ježíše vždy bude tento rozpor velmi viditelný, protože Ježíš je jednoznačný.
V Ježíšovi není ano i ne, jako to bývá často u nás lidí. V Ježíšovi je buďto ano, nebo ne a je to jasně rozdělené, a proto nám Ježíš vždy a znovu zdůrazňuje tento rozpor, který mezi lidmi je. A proto při setkání s Ním odtehdy až do dnes musí člověk volit, protože máme svobodnou vůli. Musíme volit černé, nebo bílé, ano, nebo ne. Dobro nebo zlo. Ale my občas máme tendenci být takový vyhýbavý, do ničeho se definitivně nezavazovat.
Jenomže to není Boží a to nás bude i vždy trápit. Jenomže pokud se pro Boha zcelena rozhodneme, tak jenom zpočátku, protože když je člověk pevně na Boha nastaven, tak nakonec bývá šťastný a víte proč? Protože když člověk nemá dvě tváře, má jenom jednu tvář, tak on je zbaven strachu, že lidé tu tvář, kterou si nepřeje, aby byla odhalena, tak ji odhalí.
A když má člověk jenom jednu tvář, tak nemá strach. A to je nakonec věc, která vede k vnitřnímu pokoji. Je potřeba být jednoznačný, tak jako je Kristus. Ale tato jednoznačnost nás bude od mnohých druhých lidí oddělovat. A to bude nepříjemné a musíme to vzít i s tím, protože tady ta cesta jednoznačnosti je do určité míry nepohodlná. A ona ta cesta jednoznačnosti je nepohodlná a víte proč? Protože odmítá řešení, která jsou zdánlivě smířlivá a pohodlná, ale vlastně nijaká.
Člověk si řekne: já to tak nějak musím skoulet v tom životě se všemi i s Pánem Bohem a tak nějak, aby to nikde netrčelo a člověka to moc nebolelo, ale to nejde. Když budu jednoznačný, tak vždy budu někde trčet, ta jednoznačnost má hrany a my je nesmíme obrousit.
Jeden kamarád mladý kněz mě řekl: přišel jsem do jedné farnosti a byl jsem docela rázný, bylo to tam třeba a dvě paní si před kostelem řekli a on to slyšel, ten je ještě mladý, toho si obrousíme. Ale my si nesmíme obrousit jednoznačnost, když jde o Boží věci, ale to je často nepohodlné, protože to je situace, ve které nemůžu volit taková ta kompromisní zdánlivě smířlivá řešení. A ta jednoznačnost nutí člověka, aby dával najevo, zda je ryba, nebo rak. Musí to být jasné a dokonce musím umět nést důsledky toho, zda jsem ryba, nebo rak, protože tak budu vnímán v Božích očích, ale musím umět nést ty důsledky. V jednom místě Písma říká Bůh: nejsi studený, ani horký a proto tě vyvrhnu ze svých úst. Kéž bys byl studený, nebo horký, ale protože jsi vlažný, ani studený, ani horký, tak tě vyvrhnu ze svých úst.
Nebudu s tebou mít podíl, jednoznačnost. To hlásá Kristovo evangeliu a člověk protože se mu do té jednoznačnosti nechce, protože mu to přináší těžkosti, tak tomu uhýbá. Maskuje tu svoji nejednoznačnost úvahami, že je potřeba býti rozumný. Nepřehánět to, dnes se říká nehroť to. Ale ono je to potřeba to hrotit, protože ty hrany tam musí zůstat. Někdy tu svoji nejednoznačnost maskujeme tou starostí o druhé, víte, já musím mít doma pořádek a klid. Pro klid v domě zamlčím pravdu, a to je špatně.
To je právě to rozdělení, o kterém Kristus mluví. Které tam nutně musí přijít, protože budou mnozí, kteří nepřijmou jednoznačnost třeba naši. A dají nám to najevo. A Kristus to předpovídá, On s tím normálně počítá a neříká: je, to se nám to nepovedlo. On říká: počítej s tím, to vždy přinese problémy, ale jinak to nejde.
A není to něco fanatického, protož copak je Kristus fanatik? Kristus totiž říká, od těch, od kterých se oddělíš svou jednoznačností, a třeba se pro tu tvoji jednoznačnost stanou tvými nepřáteli, tak ty musíš milovat, protože Ježíš říká: milujte i své nepřátele.
On říká: buďte jednoznační, ale ti, co se proti vám postaví, tak ty milujte a přejte jim dobro. Podívejte, to není fanatické. Co je fanatického na tom, jestli jsem ryba, nebo rak a dávám to najevo a ty, kteří toto nechápou, tak ty miluji a lásku jim prokazuji, tak na tom nic fanatického není. Fanatické by to bylo, kdybych je nemiloval. Jenomže to se nám stává, bohužel, protože to není snadné udržet se na té tenké hraně nože, abych se dokázal udržet na tom, že s někým nesouhlasím a dávám mu to najevo, a přesto jej miluji, tak to je těžké. Proč? Protože lidé si myslí, že to nejde. Lidé říkají, tak když někoho mám rád, tak s ním musím souhlasit. No to tedy není pravda. Já mohu s někým nesouhlasit a přesto jej mít rád. V tomto si musíme udělat jasno a pořádek.
A doma, tam je to nejtěžší, protože si řekneme: musím být se všemi v míru a pokoji, ale existuje také falešný mír a falešný pokoj. A pravda musí být vyslovena, ale v lásce, ale vyslovena. A z toho vyplývá ta pravda, že láska bez pravdivosti je falešná. A pravdivost bez lásky je fanatická. My to musíme spojit, aby to bylo tak, jak to má být. Pravdivý za každou cenu v lásce. Milující za každou cenu v pravdě.
A když si odneseme toto poznání domů, tak pochopíme to dnešní evangelium, které Ježíš vkládá do našich srdcí a našich životů. Zapamatujeme si to, protože se s tím střetáváme často. Víte jak často, v tom vašem domě tomu dochází, že člověk má strach říci pravdu, aby nebylo zle. Ale Kristus to říká jasně pravdu v lásce. Naučme se říci pravdu v lásce. Komukoliv. Takže buďme pravdivý podle Krista.
Amen