2. neděle v mezidobí

Liturgické texty: 1. čtení Iz 49, 3. 5-6
2. čtení 1 Kor 1, 1-3
Evangelium: Jan 1, 29-37
V dnešním kázání se chci, tak nějak více zaměřit na postavu a velikost Jana Křtitele. Jan poté co se stal dospělým, odchází na poušť, kde žije velmi tvrdým asketickým životem. Živí se tím co najde a sám na sebe je velmi přísný. Jeho přísnost se projevuje i v jeho kázáních, které jsou však hojně navštěvovány mnohými lidmi. Lidé sice po Janových kázáních odcházejí se sklopenou hlavou, ale uvědomují si, že to co po nich Jan chce, aby konali, on sám činí v míře mnohem vyšší. A Jan i přes svůj plamenný projev se stává velmi oblíbeným a vyhledávaným. Navíc Jan svoje kázání podporuje svým křtem, který není proto, aby člověk byl zbaven hříchu, ale aby si své vlastní hříchy uvědomil.
Najednou za Janem přichází Ježíš Kristus a chce se dát od Jana pokřtít. Jan Ježíše s vnuknutí Ducha svatého poznává a ví koho má před sebou, křtí jej a vydává o něm svědectví. Z textu dnešního evangelia si můžeme uvědomit ještě jednu věc. Přesto, že byl Jan velmi oblíbený mezi lidmi, kteří za ním přicházeli, dokázal ukázat na Ježíše, že to je ten, který snímá hříchy světa. Neboli jak říká jiný text Písma svatého: dokázal umenšit sám sebe a Ježíše vyvýšit. Dokonce za Ježíšem poslal své dva nejvěrnější učedníky, aby se stali učedníky Krista, a to Ondřeje a jeho bratra Šimona Petra.
Milí farníci, v tomto jednání vidím největší velikost Jana Křtitele. Po setkání s Kristem si nezakládá na to, co sám vykonal, ale dává se plně do služby Krista a to je pro nás především muže obrovská výzva. Protože neznám muže, který by nebyl alespoň trochu ješitný a velmi si nezakládal na svých vlastních úspěších. Sám moc dobře vím, jak se s tím těžce bojuje. A určitá ješitnost byla i u Jana Křtitele, která se dá vypozorovat i z jeho plamenných kázáních. Přesto Jan se od ní dokázal oprostit a uznat Ježíšovu autoritu. A podobně by měl jednat každý z nás. Chápu, že je někdy těžké např. své dospívající děti brát jako rovnocenné partnery, nebo pro své staré rodiče nemít jen shovívaví úsměv, nebo případně dokázat vyslechnout člověka, kterého moc nemusím, ale i toto je velmi zapotřebí.
Jak to dokázat? Odpověď nám ukazuje Jan Křtitel, který poznal Ježíše za Spasitele světa. Jak? Jan měl naslouchající srce, kterým vnímal lidi kolem sebe a to i přesto, že byl ten, který většinou musel mluvit a poučovat druhé. Kéž podobně jako Jan Křtitel i my sami dokážeme naslouchat druhým a za každou cenu nechceme prosazovat sami sebe.
Amen