5. neděle velikonoční

Liturgické texty: 1. čtení: Sk 6, 1-7
2. čtení: 1 Pt 2, 4-9
Evangelium: Jan 14, 1-12
V dnešním evangeliu jsou nejdůležitější tři Ježíšova slova: já jsem cesta, pravda a život, protože jen díky vtělenému Božímu Slovu má lidský život smysl a na toto téma bych Vám rád řekl jeden příběh.
Kterýsi mladý muž navštívil jednou známého profesora slavné univerzity. Zářil radostí, když mu sděloval, že se nyní splnilo jeho dlouho skrývané přání studovat práva. Rodiče k tomu dali souhlas. Univerzita, vedená přítelem jeho otce, měla výbornou pověst. Odebral se tam s rozhodnutím, že nebude litovat práce ani výloh, aby svá studia co možná brzo a s nejlepšími výsledky dokončil. Asi v takovém tónu chvíli mluvil. Když se konečně odmlčel, řekl onen starý pán, který klidně naslouchal, mírným hlasem: „Dobrá. A když dokončíte svá studia, co potom máte v plánu?“ „Potom udělám doktorát!“ – odpověděl mladý muž.
„A potom?“ otázal se jeho vážný přítel. „A potom...,“ pokračoval student, „potom budu projednávat těžké a spletité případy a upozorním na sebe svou výřečností a bystrostí rozumu. Získám si veliké jméno.“
„A potom?“ opakoval starý profesor. „A potom? Potom bezpochyby dostanu nějaké vysoké státní místo a budu bohatý.“ „A potom?“ opakoval svou otázku onen starý člověk.
„A potom?“ řekl mladý muž, „a potom – potom zemřu.“
Zde se hlas tazatele pozdvihl a znovu a s důrazem a hlubokou vážností se zeptal: „A potom?“
Mladý student nic neodpověděl a tiše a zamyšleně odešel. To poslední „A potom?“ mu proniklo srdcem jako nějaké bodnutí dýkou a zasáhlo jeho duši jako úder blesku. Dojem z toho byl tak silný, že se ho už nikdy nezbavil.
Způsobilo to úplný obrat jak v jeho mysli, tak v jeho životě. Opustil studium práva, dal se do četby Písma svatého, obrátil se k Pánu Ježíši a pak všechny své zbývající dny zasvětil Jeho službě. Milí farníci! Pěkné postavení v životě má velkou cenu. Ale i ta nejlepší místa bývají jenom dočasná a často stačí i velice malá věc, aby bylo otřeseno tím, co se zdálo být tolik jisté. Člověk si často staví všelijaké vzdušné zámky, ale i kdyby se některý z takových plánů uskutečnil, jak dlouho se z něho bude radovat? Ani bohatství si nebude moci vzít s sebou na věčnost. „Co je platné člověku, kdyby celý svět získal a své duši škodu učinil?“
Ve smrtelném těle máme nesmrtelnou duši, a proto si přede vším jiným máme zajistit věčnou budoucnost. Musíme si zajistit nebeské postavení, které je nepohnutelné. Ve všech vašich plánech by toto mělo být prvořadou věcí, protože se to týká vaší duše. Budete-li se snažit jenom o to, abyste si zajistili dobrý život na zemi, pomyslete, že dříve nebo později tu budete musit všechno zanechat, a co bude potom s vaší duší?
Může vám být užitečné mnoho se naučit, s čím byste to v životě daleko dotáhli, ale pochopte, milí přátelé, že naše duše nežijí jenom chlebem, nýbrž že potřebují jiné bohatství, než je stříbro a zlato, totiž onen na pevné skále založený poklad v nebesích.
Vím, jak snadno bývá srdce upoutáno časnými věcmi a radostmi. Ale chtěl bych vám pomoci, abyste uchopili to, co je skutečně životem, a připomenout vám slova Pána Ježíše: „Pracujte ne o pokrm, který pomíjí, nýbrž o pokrm, který zůstává k věčnému životu, který vám dá Syn člověka“. Z těchto slov máme pochopit čeho je především třeba.
Ježíš Kristus, náš drahý Vykupitel, za nás ve Své neskonalé milosti zemřel. Na golgatském kříži dal Svůj život, takže nyní může skrze Něho každý obdržet odpuštění hříchů a věčný život. Na této zemi je všechno nejisté. Neoddávejte se klamu. Svět pomíjí i jeho žádosti. Lidská sláva je jako polní květina, všechno tělo je jako tráva, a po smrti bude soud! „Dám vám 25 000 korun, když mi darujete ještě jeden den života,“ řekl jeden nemocný svému lékaři. Ale ani to není v moci člověka, aby si prodloužil život, dokonce ani o malý okamžik. Jak hrozný však je přechod z tohoto světa na věčnost pro toho, kdo nemá Spasitele! Jistě, 25 000 korun nemá ani takovou cenu, jako jedem jediný den života. Podívejte se ale, jak veliký je onen Boží dar. Je to „věčný život v Kristu Ježíši, našem Pánu“. Ti, kdo tento Boží dar nepřijali, jsou bez jistoty, a proto se bojí zemřít. Naproti tomu Boží děti mají naději, která je neochvějná; nic ji nezničí, ba ani smrt, protože jejich naděje spočívá na Kristu, Knížeti života. A to je také hlavní poselství dnešního evangelijního textu.
Amen